Ceny pšenice prudce stoupají: Co čekat v příštích měsících?

Současná tržní cena pšenice v ČR

Jak to vlastně vypadá s cenami pšenice u nás? Potravinářská pšenice se teď prodává za 5000 až 5500 korun za tunu, krmná je zhruba o pětistovku až osmistovku levnější. Není to málo? No, záleží na úhlu pohledu.

Loňská úroda byla nad očekávání dobrá, což samozřejmě tlačí ceny dolů. Naši zemědělci mají plné sklady a podle situace na trhu postupně prodávají. Musí se přitom koukat i za hranice - hlavně na sousedy z Polska a Maďarska, kteří umí pořádně zamíchat kartami.

Jasně, cena není všude stejná. Hodně záleží na kvalitě - hlavně na lepku a vlhkosti. Rozdíly? Klidně i tisícovka na tuně. Když máte prvotřídní potravinářskou pšenici, můžete si říct o lepší cenu.

Pamatujete na divoké výkyvy cen z minulého roku? Ta doba už je naštěstí pryč. I když náklady na pěstování jsou pořád slušně vysoko. Proto hodně farmářů sází na dlouhodobé smlouvy s odběrateli. Jasně, přijdou tím o možnost vydělat na náhlém růstu cen, ale zase mají jistotu.

Zemědělství už dávno není jen o poli a sklizni. Dneska je důležité umět pracovat s burzou, sledovat trendy online a hlavně mít kde sklizeň uskladnit. Bez pořádných sil a dobré logistiky se prostě neobejdete.

Co bude dál? Vypadá to na klidnější období. Ale kdo se v tom zemědělství vyzná, ví svoje - stačí jedno špatné počasí nebo průšvih ve světě a všechno může být jinak. Proto je potřeba mít oči na stopkách a být připravený na všechno.

Faktory ovlivňující cenu pšenice na burze

Ceny pšenice na světových trzích jsou jako na horské dráze - jednou nahoře, podruhé dole. Aktuálně prožíváme období velkých výkyvů, za kterými stojí nejen napjatá světová situace, ale i rozmary počasí. Když udeří sucho v zemích jako Ukrajina nebo USA, může to pořádně zamíchat kartami na trhu.

Vzpomeňte si třeba na začátek války na Ukrajině. Tehdy ceny pšenice vystřelily vzhůru jako raketa. A není divu - vždyť Ukrajina je naší obilnicí. Když nemůže vyvážet, pocítí to celý svět. Obchodníci jsou proto pěkně nervózní a sledují každý náznak problémů v hlavních vývozních zemích.

Do hry vstupuje i americký dolar. Když posílí, americká pšenice je pro ostatní země dražší a hůř se prodává. Naopak slabší dolar může rozpoutat nákupní horečku. Klíčovou roli hrají taky zásoby a předpovědi sklizně. Stačí, aby USDA vydalo zprávu o nižších zásobách, a ceny můžou vyletět vzhůru.

Svět se mění a s ním i naše stravovací návyky. Země jako Čína nebo Indie kupují pšenici po tunách, což může pořádně zahýbat s cenami. A co teprve když do toho vstoupí velcí investoři a spekulanti? Ti dokážou během pár dní způsobit pořádný rozruch.

Moderní zemědělství sice umí vypěstovat víc pšenice než kdy dřív, ale není to zadarmo. Drahé hnojivo, vysoké účty za energie, nedostatek pracovníků - to všechno se promítá do konečné ceny. Velcí hráči na finančních trzích pak svými obchody často situaci ještě více dramatizují.

Není to jako za starých časů, kdy stačilo zasít a čekat na úrodu. Dneska je trh s pšenicí propojený složitou sítí vztahů, kde každá změna může způsobit dominový efekt. A my všichni to nakonec pocítíme na ceně našeho chleba.

Když se podíváme na cenu pšenice dnes, vidíme, jak křehká je naše potravinová bezpečnost a jak důležité je vážit si zemědělců, kteří nám zajišťují obživu

Květoslav Novotný

Vývoj cen pšenice za poslední měsíc

Trh s pšenicí je v poslední době jako na houpačce. Cena se teď pohybuje okolo 230 EUR za tunu, ale co všechno za tím vlastně stojí?

Období	Cena pšenice (Kč/t)
Prosinec 2023	5200
Listopad 2023	5400
Říjen 2023	5600
Září 2023	5800

Když se podíváme na situaci kolem Černého moře, není divu, že to s cenami pořádně zamávalo. Na začátku měsíce vystřelila cena až na 245 EUR za tunu, ale pak se zase uklidnila. Je to jako když sledujete předpověď počasí - nikdy přesně nevíte, co přijde zítra.

A právě počasí hraje v téhle pšeničné loterii klíčovou roli. Zatímco naši zemědělci a jejich kolegové v Evropě hlásí, že ozimům se celkem daří, za velkou louží to tak růžové není. Američtí farmáři se potýkají se suchem a nervózně vyhlížejí každý mráček na obloze.

Co se týče velkých hráčů na trhu, Egypt nakupoval v posledních týdnech za průměrnou cenu 238 EUR za tunu. To je jako když jdete do supermarketu - někdo prostě musí nakoupit, ať už jsou ceny jakékoliv. Africké země, které dřív nakupovaly hlavně od dodavatelů z oblasti Černého moře, teď pokukují po evropské pšenici.

U nás doma se ceny pohybují mezi 5800 až 6200 korunami za tunu. Naši mlynáři a výrobci krmiv zatím berou stabilně, ale všichni bedlivě sledují, co se děje ve světě. Je to jako domino - když spadne jedna kostka někde v zámoří, za chvíli to pocítíme i tady.

Na burzách to v poslední době vypadá jako na divokém západě. Spekulanti sázejí na růst cen a denní výkyvy dosahují až 3 %. Kvalitní pšenice s vysokým obsahem proteinu se prodává až o 15 % dráž než běžné zrno. To je jasný signál pro zemědělce - kvalita se vyplácí.

Porovnání s cenami v okolních zemích

Podívejte se, jak se mění ceny pšenice u nás a v okolních zemích. U nás se tuna pšenice prodává zhruba za 5 000 Kč - není to málo, ale není to ani nejvíc v regionu.

Poláci, naši severní sousedé, mají ceny o něco nižší. Není divu - jejich lány jsou mnohem větší a díky tomu můžou lépe využívat moderní techniku. Když se podíváte na polská pole, uvidíte obrovské kombajny, které sklízí tisíce hektarů.

V Německu zaplatíte za pšenici o dobrou desetinu víc než u nás. Němečtí farmáři si totiž můžou říct o vyšší cenu - mají přísnější pravidla pro pěstování a taky lepší vyjednávací pozici. Podobně jsou na tom i Rakušané, kteří navíc hodně sázejí na bio kvalitu.

Se Slováky jsme na tom skoro stejně - však jsme také léta hospodařili společně a máme podobné podmínky. Hodně záleží i na tom, jak daleko to máme k velkým přístavům v Hamburku nebo Gdaňsku, odkud obilí putuje do světa.

Zajímavé je, jak do toho všeho promlouvají různé měny. My, Poláci a Maďaři máme každý svoji měnu, která někdy posílí, jindy zase oslabí. To může pěkně zamíchat s tím, jak se našim farmářům daří prodávat do zahraničí. Slováci, Rakušané a Němci to mají s eurem jednodušší.

Dlouhodobě se ceny v našem regionu postupně srovnávají. Ale pořád najdete rozdíly - někde dostávají zemědělci větší podporu, jinde mají levnější naftu nebo práci. Nejvíc se to projeví, když se na světových trzích něco semele - to pak můžou být rozdíly v cenách pěkně velké.

Vliv počasí na letošní úrodu pšenice

To je rok, který našim zemědělcům pořádně zamotal hlavu. Počasí si s námi zahrálo jako na houpačce - nejdřív jarní sucha, pak zase průtrže mračen přesně v době, kdy pšenice dozrávala. A výsledek? Ceny pšenice lítají nahoru dolů jako splašené.

Jaro nás překvapilo teplotami jak v létě, což sice obilí rychle nastartovalo, ale půda byla vyschlá na troud. Naši zemědělci museli sáhnout hluboko do kapsy za zavlažování. Dneska se tuna pšenice šplhá až k 5800 korunám - to je o parádních 15 % víc než loni.

A to není všechno. V některých oblastech sklidili farmáři o třetinu míň než obvykle. Zvlášť na jižní Moravě a ve středních Čechách, kde normálně pšenice sype nejvíc, to byla pořádná rána. K tomu všemu ještě zdražily energie, takže i skladování a převoz stojí majlant.

S kvalitou pšenice je to jako na houpačce. Někde máte zrno jak zlato, s perfektním lepkem, že by se pekaři mohli zbláznit radostí. Jinde zase řeší plísně a zrno, které se hodí leda tak pro zvířata. A podle toho taky vypadají ceny - co region, to jiný příběh.

Meteorologové nám moc optimismu nedávají - prý se na tyhle výkyvy počasí máme připravit i do budoucna. Zemědělci proto musí přemýšlet dopředu - investovat do odolnějších odrůd a moderního zavlažování. Jasně, že se to promítne do cen v obchodech.

A když se podíváme za hranice, není to o moc lepší. Sucho trápí farmáře po celé Evropě i v Americe, což žene světové ceny nahoru. Naši zemědělci tak bojují na dvou frontách - s rozmary počasí doma a s cenami ve světě.

Kdy se ceny uklidní? To záleží hlavně na tom, jak se počasí vyvrbí v příštích měsících. Farmáři už teď lámou hlavu nad tím, co zasít na podzim a jak se přizpůsobit novým podmínkám. Musí se naučit novým fíglům, aby je počasí příště tolik nezaskočilo.

Pro nás, běžné spotřebitele, to bohužel znamená, že za rohlíky a chleba si asi ještě připlatíme. Pekaři a mlynáři dělají, co můžou, aby zdražování udrželi na uzdě, ale zázraky dělat nemůžou.

Export a import pšenice v regionu

Pšeničný trh se pořádně rozhýbal! Cena za tunu se vyšplhala na 5 800 Kč a zemědělci mají co dělat, aby stíhali uspokojit všechny zájemce. Naši sousedé z Německa a Polska by nejradši skoupili všechno, co vypěstujeme - a není se čemu divit, kvalita naší pšenice je prostě špička.

To, co se děje na Ukrajině, pořádně zamíchalo kartami. Tradiční obchodní cesty se musely překreslit a my jsme najednou zajímaví pro odběratele, kteří dřív ani nevěděli, že existujeme. Není to ale jen o válce - naši zemědělci odvádějí skvělou práci.

A letošek? Ten se opravdu povedl! Sklizeň předčila očekávání nejen množstvím, ale i kvalitou. Když mlynáři testují obsah lepku, jen se usmívají. Však taky není divu, že si můžeme dovolit prodat do zahraničí skoro polovinu toho, co vypěstujeme.

Velké zemědělské firmy mají svoje sklady nacpané k prasknutí a bedlivě sledují, kdy je nejlepší čas na prodej. Je to jako šachy - musíte vědět, kdy udělat správný tah. Někdy se vyplatí počkat týden nebo dva, a cena může být úplně jinde.

Do Česka dovážíme pšenici jen výjimečně, a to když pekaři potřebují něco extra speciálního. To pak zamíříme k sousedům do Německa nebo Rakouska pro jejich prémiovou kvalitu.

Co je fakt zajímavé? Že naši pěstitelé začali obcházet prostředníky a prodávají rovnou zahraničním mlýnům a pekárnám. Při současných cenách se jim to náramně vyplácí. A aby se pojistili proti výkyvům na trhu, uzavírají dlouhodobé smlouvy. Prostě používají hlavu - v dnešní době musíte být tak trochu obchodník i zemědělec zároveň.

Předpokládaný vývoj cen do konce roku

Pojďme se podívat na to, co se děje s cenami pšenice - a věřte mi, je to docela zajímavý příběh. Momentálně se tuna pšenice prodává za nějakých 5800 korun, což je vlastně o něco méně než před pár měsíci. A vypadá to, že ceny půjdou ještě dolů.

Víte, jak to chodí na polích - když se urodí, ceny klesají. A letos to vypadá na slušnou sklizeň. Odborníci tipují, že by cena mohla spadnout až k 5500 korunám za tunu. Je to jako když máte plnou špajzku - taky pak nekupujete za každou cenu, že?

Co je super zpráva - sklady v Evropě praskají ve švech a Ukrajina, i přes všechny ty problémy, vyváží víc než dřív. Jenže pozor - stačí jeden větší konflikt někde ve světě a ceny můžou vyletět jako raketa. Naši zemědělci už to vědí a někteří radši sázejí i jiné plodiny, aby měli zadní vrátka.

Počasí zatím vypadá dobře, ale kdo ví, co příroda vyvede. Když přijde nějaký ten rozmar počasí, cena může poskočit o dvě až tři stovky na tuně. To už je znát v peněžence.

Obchodníci nejsou hloupí - dělají si zásoby a podepisují smlouvy dopředu. Je to jako když si na zimu kupujete brambory - radši včas a za rozumnou cenu, než potom draze. A země třetího světa? Ty kupují čím dál víc, což může trochu brzdit pokles cen.

Pro naše farmáře z toho plyne jasný vzkaz - ceny půjdou dolů, ale žádná katastrofa se nekoná. Chytří hospodáři už dávno vsadili na více plodin. Je to jako nedat všechna vejce do jednoho košíku.

Takže shrnutí? Do Silvestra by měly ceny klesat pomalu a předvídatelně. Tedy pokud nepřijde nějaké překvapení - ale to už tak v zemědělství chodí, že?

Dopad cen pšenice na pekárenské výrobky

Chleba a rohlíky nám pěkně zdražují, a není divu. Tuna pšenice se dnes prodává za 6000 Kč, což je sice míň než loni, kdy jsme viděli šílených 8500 Kč, ale pořád je to pořádný balík. A kdo to odnese nejvíc? No jasně, my všichni u pokladny.

Představte si běžnou pekárnu - když třetina až polovina nákladů padne jen na mouku, není to žádná legrace. Pekaři se snaží, jak můžou - šetří kde se dá, vylepšují výrobu, ale někdy to prostě nestačí. Je to jako na houpačce - ceny nahoru, ceny dolů, a oni musí pořád držet krok.

Proč je ta pšenice vlastně tak drahá? Za vším hledejme válku na Ukrajině - však víte, obilnice Evropy. K tomu přidejte sucha nebo povodně v zemědělských oblastech a zdražení hnojiv i nafty, a máte zaděláno na pořádný průšvih. Když se podíváte deset let zpátky, jsou dnešní ceny pořád jako z jiného světa.

Velké pekárny to ještě nějak zvládají - nakoupí do zásoby, když je líp, mají vlastní sklady. Ale co malá pekárna na rohu? Ta musí brát, co je, a za kolik je. Je to jako když jdete nakupovat - taky čekáte na slevy, že?

Za poslední dva roky nám pečivo podražilo o dobrou čtvrtinu. Není to jen tou pšenicí - elektřina, plyn, platy, benzín, všechno letí nahoru. Lidi už to řeší po svém - kupují míň, čekají na akce, berou levnější druhy. Kdo by se jim divil?

Některé pekárny už zkoušejí péct i z jiných surovin, hledají nové způsoby výroby. Musí přežít, a my s nimi. Vypadá to, že levněji hned tak nebude, ale aspoň víme, proč ta veka stojí tolik, co stojí.

Zásoby pšenice ve skladech a silech

Skladování pšenice v Česku prochází zajímavým obdobím. V silech a skladech máme momentálně uskladněno 2,8 milionu tun, což je o něco méně než loni. Na trhu se tuna pšenice prodává za 6200 korun - není divu, že mnoho hospodářů vyčkává s prodejem na lepší cenu.

Znáte to - když máte něco cenného, chcete to prodat za co nejlepší cenu. Stejně uvažují i naši zemědělci. Díky tomu, že máme v Česku sklady s kapacitou přes 5 milionů tun, můžou si dovolit počkat. Je to jako mít doma velkou spíž - nemusíte všechno sníst hned.

Moderní sila jsou dnes napěchovaná elektronikou. Všechno hlídají počítače - teplotu, vlhkost, prostě celkový stav uskladněného obilí. Bohužel ne všechny sklady jsou takhle vybavené. Ty menší a starší občas připomínají stodoly našich dědečků - a to není zrovna ideální.

Skladování něco stojí, to je jasné. Za tunu pšenice zaplatíte měsíčně 35 až 50 korun. To není málo, když si to vynásobíte množstvím a počtem měsíců. Je to jako parkování auta v garáži - taky musíte zvážit, jestli se vám to vyplatí.

Doba se mění a s ní i sklady. Některá modernější sila už jedou částečně na solární energii. Za poslední rok se do vylepšení skladů nalilo přes 800 milionů. To je pořádný balík, co říkáte?

Odborníci si myslí, že ceny pšenice by mohly jít nahoru. Je to trochu jako na burze - musíte odhadnout správný moment. Navíc se blíží jaro a bude potřeba udělat místo pro novou úrodu. To je jako když potřebujete vyklidit garáž před tím, než přivezete nové auto.

Asi 65 % velkých skladů má speciální certifikát. To znamená, že splňují přísné podmínky pro skladování a pravidelně je někdo kontroluje. Je to jako mít značkový servis pro auto - víte, že je o váš majetek dobře postaráno.

Reakce zemědělců na aktuální ceny

Zemědělství u nás prochází těžkým obdobím. Ceny pšenice se propadly na historické minimum - za tunu dnes dostanete jen 4 500 Kč, zatímco loni to bylo přes 7 000 Kč. To je pro naše sedláky opravdu rána pod pás.

Každý se s tím pere po svém. Někdo drží obilí ve skladech a čeká na lepší časy, jiní museli prodat hned, i když prodělali. Však to znáte - účty nepočkají. Někteří hospodáři už přemýšlí, že příští rok zasejí místo pšenice něco jiného.

A jako by to nestačilo, všechno ostatní je pořád děsně drahé. Nafta, hnojiva, energie - z těch cen se člověku točí hlava. Při současných výkupních cenách je radost z úrody ta tam. Není divu, že farmáři hledají způsoby, jak prodat rovnou pekárnám a mlýnům, bez překupníků.

Naštěstí se o problému už jedná i na ministerstvu. Agrární komora tluče na poplach a snaží se vyjednat podporu pro zemědělce. Chtějí hlavně pomoct s uskladněním obilí a vývozem do zahraničí.

Co je ale nejvíc k vzteku? Rohlík v obchodě nestojí o korunu míň. Zatímco farmáři prodávají za hubičku, marže obchodních řetězců zůstávají pěkně vysoko. To už fakt není normální.

Naši zemědělci se ale jen tak nevzdávají. Někteří začínají sami mouku mlít a péct, jiní pěstují speciální odrůdy pšenice nebo přecházejí na bio. Prostě hledají cesty, jak přežít tohle těžké období.